Manželské majetkové právo, aneb co je součástí společného jmění manželů.

Dle ust. § 708 obč. zák. to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“), do 31. 12. 2013 se používal termín společné jmění manželů (SJM). Majetkovou hodnotou se rozumí aktiva (nemovité věci, movité věci, pohledávky, peníze atd.)

Částky výdělku, platu, mzdy, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti se stávají součástí společného jmění v okamžiku, kdy manžel, který se o jejich získání přičinil, nabyl možnost s nimi nakládat.

Nejčastěji mají manželé společné jmění v tzv. zákonném režimu.  Dle zákonného režimu platí, že součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co

  1. a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů,
  2. b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,
  3. c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,
  4. d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví (např. pořízení majetku za výtěžek z prodeje majetku ve výlučném vlastnictví – tzv. transformace)
  5. e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

Ze shora uvedeného vyplývá, že součástí společného jmění (manželů) není to, co nabyli manželé před uzavřením manželství.

Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů, a to i přesto, že se jedná o zisk z výlučného majetku jednoho z manželů (např. příjem z pronájmu nemovité věci atd.)

Pohledávky z výhradního majetku jen jednoho z manželů, které se mají stát součástí společného jmění, se součástí společného jmění stávají dnem splatnosti.

Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví.

Součástí společného jmění jsou dluhy (pasiva) převzaté za trvání manželství, ledaže

  1. a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo
  1. b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

Správa společného jmění v zákonném režimu

Součásti společného jmění užívají, berou z nich plody a užitky, udržují je, nakládají s nimi, hospodaří s nimi a spravují je oba manželé nebo jeden z nich podle dohody.

Povinnosti a práva spojená se společným jměním nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně.

Z právních jednání týkajících se společného jmění nebo jeho součástí jsou manželé zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně.

V záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud.

Jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání (tzv. relativní neplatnost).

Právní jednání, u něhož je dán důvod tzv. relativní neplatnosti, se považuje za platný (se všemi důsledky z toho na právní vztahy vyplývajícími), dokud se ten, na jehož ochranu je důvod neplatnosti právního úkonu určen, neplatnosti nedovolá. Jestliže se oprávněná osoba dovolala tzv. relativní neplatnosti důvodně, je právní úkon neplatný od svého počátku (ex tunc).

K tomu, aby nastaly účinky tzv. relativní neplatnosti, zákon nestanoví, že by se její dovolání muselo stát žalobou (vzájemnou žalobou) podanou u soudu nebo námitkou v rámci obrany proti uplatněnému právu (nároku) v řízení před soudem; postačuje tedy, aby oprávněná osoba uplatnila tzv. relativní neplatnost právního úkonu „mimosoudně“. V obou případech účinky tzv. relativní neplatnosti nastávají jen tehdy, jestliže její uplatnění došlo druhému účastníku (ostatním účastníkům) právního úkonu, popřípadě – namítá-li neplatnost právního úkonu osoba, která nebyla jeho účastníkem – všem účastníkům právního úkonu, a to okamžikem, v němž projev vůle došel poslednímu z nich.

Právo dovolat se tzv. relativní neplatnosti podléhá promlčení. Promlčecí doba je tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. K zabránění účinkům promlčení postačí „mimosoudní“ uplatnění relativní neplatnosti; soudní uplatnění relativní neplatnosti pro tento účel zákon nevyžaduje.

Mezi manžely sice promlčecí doba neběží, dokud manželství trvá, nicméně neplatnost je třeba ve shora uvedené promlčecí době uplatnit i vůči druhé smluvní straně právního jednání, resp. všem účastníkům právního jednání.

Podnikání jednoho z manželů

Má-li být součást společného jmění použita k podnikání jednoho z manželů a přesahuje-li majetková hodnota toho, co má být použito, míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, vyžaduje se při prvním takovém použití souhlas druhého manžela. Byl-li druhý manžel opomenut, může se dovolat neplatnosti takového jednání.

Má-li být součást společného jmění použita k nabytí podílu v obchodní společnosti nebo družstvu, nebo je-li důsledkem nabytí podílu ručení za dluhy společnosti nebo družstva v rozsahu přesahujícím míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, platí odstavec 1 obdobně.

Vypořádání společného jmění manželů 

Je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li /nejčastěji rozvodem manželství či smrtí jednoho z manželů/, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

Vypořádáním jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Bylo-li její právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné.

Vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely, tzn. není závazné pro věřitele. Převezme-li například jeden z manželů dluh k doplacení, jsou i nadále vůči věřiteli solidárně zavázáni k úhradě dluhu oba manželé, leda že věřitel souhlasí s vyvázáním druhého manžela z dluhu, což se obvykle řeší s věřitelem dodatkem k úvěrové smlouvě či smlouvě o půjčce.

Vypořádání společného jmění manželů dohodou

Dohoda o vypořádání má vždy účinky ke dni, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, bez ohledu na to, zda dohoda byla uzavřena před anebo po zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Je-li však předmětem vypořádání věc, která se zapisuje do veřejného seznamu, nabývá dohoda právních účinků v části týkající se této věci zápisem do veřejného seznamu.

Platnosti dohody o vypořádání nebrání, týká-li se jen části společných majetkových povinností a práv. To znamená, že část společného jmění může být vypořádání dohodou, část soudním rozhodnutí a část např. zákonnou domněnkou, tzn. není třeba vypořádat společné jmění jako celek.

Dohoda o vypořádání vyžaduje písemnou formu, pokud byla uzavřena za trvání manželství nebo pokud je předmětem vypořádání věc, u které vyžaduje písemnou formu i smlouva o převodu vlastnického práva. V praxi je však doporučeno uzavřít dohodu písemně vždy, neboť „co je psáno, to je dáno“.

Žaloba o vypořádání společného jmění manželů

Nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud na základě žaloby o vypořádání SJM. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

Zákonná domněnka vypořádání společného jmění manželů

Nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že

  1. a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá,
  1. b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné,
  1. c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

Obecné principy vypořádání společného jmění manželů

Nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla:

  1. a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné,
  1. b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek (tzv. investice),
  1. c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek (tzv. vnos),
  1. d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí,
  1. e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost,
  1. f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

Investice a vnosy, redukce a valorizace investic a vnosů

Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

Od 1. 1. 2014 došlo ke  změně v pravidlech pro vypořádávání tzv. investicí a vnosů.

Pravidla pro vypořádání tzv. vnosů a investicí zakotvovalo ustanovení § 149 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „SOZ“), přičemž platilo, že „každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek (tzv. vnos), a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek (tzv. investice).“ Zákon však neřešil, zda se částka, vynaložená ať již z výlučného majetku jednoho z manželů na majetek společný, či naopak z majetku společného na majetek výlučně jednoho z manželů, bude valorizovat, popřípadě redukovat, či její výše zůstane stejná, jako v době vnosu či investice.

K dané otázce se proto opakovaně vyjadřovala judikatura tak, že byla-li nějaká věc získána za trvání manželství a společného jmění manželů zčásti z prostředků patřících jen jednomu z manželů (vnos), pak při vypořádání je manžel, z jehož prostředků byl tento náklad vynaložen, oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co vynaložil. Jestliže však by v době vypořádání byla hodnota věci (např. v důsledku opotřebení společným užíváním) nižší, než byla její původní hodnota, bylo třeba k tomu přihlédnout a náklady, které na ni jeden z manželů ze svých prostředků vynaložil, by se nenahradily v plné výši, nýbrž jen ve výši redukované podle poměru, v němž došlo ke snížení hodnoty věci. Jestliže by v době vypořádání byla hodnota věci vyšší než původní hodnota, pak by se k tomuto zvýšení při stanovení náhrady nákladů, vynaložených jen z prostředků jednoho z manželů, nepřihlíželo.

Při užití části výlučných prostředků jednoho z manželů na společný majetek tedy dle starého občanského zákoníku platilo, že vnos se redukuje, ale nevalorizuje.

V případě tzv. investice byla situace jiná, pro tento případ platilo, že částka použitá na výlučný majetek jednoho manžela ze společného jmění manželů se ani neredukuje, ani nevalorizuje a zůstává tedy stejná bez ohledu na plynutí času, inflaci apod.

V případě úpravy v novém občanském zákoníku jsou stanovena pro vypořádání investic a vnosů odlišná a dle mého názoru spravedlivější pravidla.

Nově platí, že zákon již nerozlišuje mezi investicí ze společného majetku na výlučný majetek jednoho z manželů a vnosem z výlučného majetku jednoho manžela na společný majetek, a zavádí pro jejich vypořádávání jednotný přístup.

Dle ustanovení § 742 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník platí, že hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jakohodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen. Nově se tedy může redukovat či valorizovat jak vnos, tak investice.

Právní pomoc při vypořádání společného jmění manželů (SJM) po rozvodu dohodou

Vše lze vyřídit e-mailem bez nutnosti osobní schůzky do 48 hodin.

Kontaktujte mě a vyřešíme váš vypořádání Vašeho společného jmění manželů online.

Dohoda o vypořádání SJM online již od 3.990,- Kč.

Dohodu jsem schopen vypracovat a dodat e-mailem do 48 hodin od dodání podkladů.

Cena za přípravu a sepis majetkové dohody manželů o vypořádní společného majetku, ať již v rámci nesporného rozvodu či dodatečně po rozvodu manželství, se odvíjí od hodnoty vypořádávaného SJM (aktiva i pasiva). Nejčastější příklady ceny sepisu dohody:

  • 3.990,- Kč vč. DPH v případě hodnoty SJM do 500.000,- Kč
  • 5.990,- Kč vč. DPH v případě hodnoty SJM od 500.000,- Kč do 2.500.000,- Kč
  • 7.990,- Kč vč. DPH v případě hodnoty SJM od 2.500.000,- Kč do 5.000.000,- Kč
  • 9.990,- Kč vč. DPH v případě hodnoty SJM od 5.000.000,- Kč do 10.000.000,- Kč
  • individuální cena v případě hodnoty SJM nad 10.000.000,- Kč

Lze zajistit i ověření podpisů účastníků.

Cena zahrnuje sepis návrhu na vklad, avšak nezahrnuje správní poplatek pro katastrální úřad v případě vypořádání nemovitostí.

Recenze spokojených klientů:

https://www.google.cz/?gws_rd=ssl#q=judr+petr+kazda&*

Kontaktujte mě a vyřešíme vypořádání Vašeho společného jmění online



Napište mi